|
|
Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století
Kubištová, Mariana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Schlosser Trnková, Petra (oponent) ; Pospěch, Tomáš (oponent)
Mariana Kubištová ČESKÁ FOTOGRAFIE ARCHITEKTURY VE DVACÁTÝCH AŽ PADESÁTÝCH LETECH 20. STOLETÍ Abstrakt Dizertační práce Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století se zabývá tématem fotografie architektury, jež je vymezeno dvacátými až padesátými lety 20. století, soustředěno na české prostředí a zaměřeno zejména na stýkání fotografie se soudobými počiny na poli architektury, tedy na fotografii moderní architektury. Metodologicky téma zkoumá jak pohledem vycházejícím z vizuálních studií, tak aplikuje o něco tradičnější přístupy, které se snaží definovat fotografii architektury v závislosti na posláních, které vykonává, vymezit různé její kategorie, popsat její historii a jmenovat některé její důležité představitele. Každý z těchto přístupů je totiž schopen zachytit jiný aspekt sledovaného tématu. První část práce se pokouší odpovědět na otázku, co je to fotografie architektury, co za ni můžeme považovat a jak k ní lze přistupovat a interpretovat ji. Shrnuje také dosavadní poznání o historii tohoto oboru, a to jak u nás, tak v zahraničí. V neposlední řadě se pokouší nastínit historický, společenský a výtvarný kontext ve zkoumané době. Druhá část práce vychází z předpokladu, že jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání...
|
|
|
„Filozof struktur“. Zapomnění, archiv a znovuobjevení Jaroslava Josefa Polívky
Jackson, Ladislav ; Jakubec,, Ondřej (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Hlavním výstupem disertační práce je výstava Filozof struktur: Architekt a inženýr Jaroslav J. Polívka (18861960), která byla realizovaná v roce 2021 v Galerii FaVU v Brně a v roce 2022 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Textová část, která ji doprovází, práce představuje rozsáhlé dílo Jaroslava Josefa Polívky, zasazuje jej do kontextu vývoje globální moderní architektury i do vztahu k podmínkám práce architekta a inženýra v první polovině dvacátého století. V návaznosti na hlavní okruhy výstavy rozpracovává tematické okruhy míst, v nichž Jaroslav Polívka působil a pro které navrhoval, sociální sítě, do nichž se včlenil a jichž byl aktér, a archiv, jehož struktura hrála významnou roli v jeho zapomenutí i znovuobjevení. Cílem práce není Polívku vmanipulovat do role „velkého architekta“, ale představit ho jako spolutvůrce solidní stavební kultury v českých zemích, v evropském zahraničí i v severní Americe, ukázat rozmanitost stavebních typů, v nichž dokázal najít příležitosti pro technické a konstrukční inovace, jimiž chtěl přispět k zlepšení moderního života. Cílem práce je rehabilitace stavitele a architekta, odpoutání vyprávění jeho odkazu od jiných autorit, jak je tomu doposavad v tuzemské i americké historiografii zvykem (představitelé československé avantgardy, Frank Lloyd Wright) a naznačení řady mimouměleckých a mimoarchitektonických okolností, které utvářely podobu jeho děl.
|
|
|
Divný svět. Možnosti uplatnění tématu v pedagogické praxi
Forman, Dominik ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Forman, D.: Divný svět. Možnosti uplatnění tématu v pedagogické praxi. [Diplomová práce] Praha 2015 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 79 str. (Přílohy: 7 výtvarných realizací - olejomalby menšího a středního formátu) Diplomová práce je postavena na zevrubné komparaci zásadních interpretačních rámců avantgardního umění, potažmo modernistického uměleckého uvažování, které určovaly klíčovým způsobem interpretaci nejdůležitějších událostí ve vývoji umění 20. stol. Práce přináší tři hlavní vzájemně konfrontační pohledy na intence vybraných představitelů avantgardního umění a zaměřuje se na problematický moment "přerušení" životaschopnosti avantgardy socialistickým realismem, který je těmito třemi přístupy nahlížen z rozdílných úhlů. Srovnávány jsou pohledy teoretiků umění Clementa Greenberga, Theodora Adorna a Borise Groyse. Didaktická část je realizována v podobě výtvarné řady, která se daným tématem inspiruje a zaměřuje se na pochopení nejzákladnějších principů geometrické abstrakce, konstruktivismu a abstraktního expresionismu studenty. Výtvarná část představuje tématem inspirovaný soubor olejomaleb. Klíčová slova: avantgarda, kýč, socialistický realismus, interpretace umění, diskurz umění, komparace, Greenberg, Groys, Adorno
|
|
|
Podzemní život a literatura: Undergroundová kultura ve Finsku na přelomu 60. a 70. let 20.století
Dejdarová, Linda ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Jméno autora: Linda Dejdarová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finská filologie Název práce: Podzemní život a literatura: Undergroundová kultura ve Finsku na přelomu 60. a 70. let 20. století Vedoucí práce: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 131 (117 + 14 stran příloh) Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: finský underground, alternativní kultura, underground v literatuře, underground v komiksu, anarchismus, avantgarda, beat-generation, bítníci, hippies, yippies Cílem této diplomové práce je zmapovat projevy undergroundové kultury ve Finsku. Časově tato práce pokrývá především období přelomu 60. a 70. let, kdy byla undergroundová činnost nejaktivnější. Nejprve krátce pojednávám o příčinách zrodu undergroundu ve světě všeobecně a o jejich vlivu na zrod undergroundu finského. Finský underground představuji z kulturně-sociologického hlediska. Představuji jeho klíčové osobnosti a jejich dílo, stejně jako některé důležité kulturní události a další sociologické souvislosti. Undergroundová kultura je zde chápána jako celek spojující různá umělecká odvětví, jenž zahrnuje drama, hudbu, výtvarné umění a další. Těžiště diplomové práce je v undergroundu v písemné, tedy literární, formě, jíž je...
|
|
|
Ervín Schulhoff v meziválečném kulturním kontextu pro potřeby současné školy
Drahošová, Adéla ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ervín Schulhoff v meziválečném kulturním kontextu pro potřeby současné školy Tato práce se zabývá životem a dílem, česko-německého hudebního skladatele meziválečného období, Ervína Schulhoffa. První část práce zpracovává život skladatele v meziválečném kulturním kontextu, druhá se zabývá jeho dílem. Detailněji je zde zpracováno období, ve kterém byl Schulhoff ovlivněn meziválečnou avantgardou, především dadaismem a taneční hudbou jazzové oblasti a také neoklasicismem. Třetí část zpracovává problematiku využití Schulhoffova díla v souvislosti s jeho životem v současné škole a přináší některé náměty a možnosti na využití v hodinách hudební výchovy s mezipředmětovým přesahem. Celá práce je doplněna notovými příklady a obrázky, které slouží k lepší ilustraci dané problematiky. Do příloh jsou zahrnuty další obrázky a fotografie, které mapují život skladatele a také seznam skladeb Ervína Schulhoffa.
|
|
|
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
|
|
|
Konec karnevalu - poetismus na přelomu 20. a 30. let
Bílková, Petra ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav české literatury a literární vědy Diplomová práce Petra Bílková KONEC KARNEVALU poetismus na přelomu 20. a 30. let THE END OF THE CARNIVAL Poetism on the verge of the 1930s Praha 2012 Vedoucí práce: doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. Abstrakt V první polovině 20. let minulého století se v české avantgardě začalo formovat nové umění - poetismus, který byl na základně jednotlivých manifestů a programových statí vymezen jako modus vivendi, ve 20. letech se utvářelo mnoho ideálů a idejí do budoucna, nejen pro společnost, ale i pro umělecká hnutí. Poetismus představoval svérázné pojetí umění i života, autorem teoretických statí byl především Karel Teige a Vítězslav Nezval. Pojetí života jako bezstarostné hry a zdroje radosti během několika let vyprchalo, do poetismu začala pronikat hořká tematika, v tuto dobu se mění poetika poetismu a z původního opojného veselí a každodenní krásy přechází toto avantgardní hnutí k závažné existencialistické tematice - důkazem toho je mnoho uměleckých děl, tato proměna se nejvýrazněji projevila v poezii. V básnických sbírkách autorů, kteří vyšli z poetismu, je stále patrná tato inspirace, do popředí se ale dostávají závažnější témata. Každá z těchto sbírek představuje svébytné vyrovnání se s problémy postupujících 20. let a se...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Luis Cernuda - Melancholický básník zmítající se mezi skutečností a touhou.
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Klíčová slova Cernuda - Melancholie - Generace 27 - Moderna - Avantgarda Abstrakt Práce uvažuje nad poetikou vtisknutou do sbírky La realidad y el deseo z pera španělského básníka a literárního kritika Luise Cernudy. Jmenovaná kniha obsahuje šest dílčích sbírek reflektujících postupné zrání jedné senzibility. Práce se prostřednictvím obecné úvahy o poezii dostává k Cernudově historické okolnosti představované pojmy moderna a avantgarda, které se snaží uchopit a vymezit. Následně se z širšího kontextu ubírá k okolnosti španělské k tzv. Generaci 27 a odtud k meditaci nad dílčími sbírkami. Cílem úvah je představení básníka Luise Cernudy, jenž se svou poetikou a osobním založením přibližuje velikosti evropských básníků, které si promyšleně vybírá za zdroj své inspirace. Cernudovy básně se tím jednak přimykají k tradici evropské moderní lyriky hloubající nad melancholií a smutkem, druhak se v nich setkáváme s osobitou reflexivní lyrikou uvažující nad údělem člověka obecně. Práce by se mohla stát podnětem k překladu Cernudova díla do češtiny, který českému literárnímu prostoru stále chybí.
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
host ::
RSS.